Long days of sorrow - Kapitola III.

21. srpna 2015 v 9:31 | Kazumi |  Povídky

Kapitola III. - おそらく夢を見て? (*asi jen sním?)

Z mých myšlenek mě vytáhla Kameko, jelikož do mě loktem strkla. Nevěděla jsem co se to děje, a proč na mě všichni tak civí. Pak mi došlo že jsem na řadě se svým hlášením. A tak jsem si srovnala svoje papíry, a pustila se do nekonečného drmolení.
Při svém dlouhém vysvětlováním jsem se několikrát koukla na Ciela, a k mému podivu on dělal to samé. Asi si myslí že jsem magor. Kdo přece jen tak civí do blba, a pak se chová šíleně trapně? Já!


Na konci schromáždění

'Chouko! Musím říct že to tvoje hlášení teda mělo grády! Dokonale mě to uspalo až do té doby než jsem byl na řadě.
- Ach jo Ichiro. Já za to nemůžu! Víš přece že se moc nestydím... Za to může ten nováček.
- A co je s ním?
- Viděl jsi anime Kuroshitsuji?
- Huh no jo, viděl
- A tobě nikoho ten kluk nepřipomíná???
Ichiro se na chvíly odmlčel... Pak jsem v jeho pohledu sptatřila veliký údiv.
- OMG! To je přece Ciel Phantomhive! Ale... Dyť tohle je realita, nebo ne? Od kdy jsou anime postavy živý?
- Mě se neptej! Co kdybychom ho šli sledovat?
- Uhuhu! Super mise pro giga borce 'Chira a Chouko! Tým CC jde na scénu!'

Plácla jsem se do hlavy, snad ho nikdo neviděl. Ale co, to je přece jeho povaha. Být šílenej!
Schovali jsme se za roh a čekali jsme než z místnosti vyjde Ciel. Jako první vyšli všichni mý kamarádi. Měla jsem sto chutí za nimi jít a po dlouhé době si zase bezstarostě popovídat. Jenže to nešlo. Dneska ne. Začala jsem uvažovat. Jak je možné, že je v našem světě postava z anime? Naštvaně jsem si povzdychla. Jak je to jen možné? Proč tomu tak je? Mám dojem, že je na mě abych zjistila pravdu. Naštěstí mám po boku Ichira, který mě vždy ve všem podrží.
Čekali jsme ještě dalších 10 minut, než vyšli všichni důležití členové Yakei.
Ichira už to očividně nebavilo.

'-Ach jo, kde je ten malej smrad? Možná že se tam ztratil!
- Ichiro, tady není čas na vtipy.
- Jsem jen zklamanej, čekal jsem že bude o dobrejch dvacet centimetrů vyšší.
- To je fakt ale viděl jsi ho v tom anime. Oproti tomu Sebastianovi byl asi o metr nižší.'

Spolu jsme se začali smát, a to byla ta chyba. Zrovna v tu chvíli z místnosti vyšel Ciel, ale k mému překvapení za ním nebyl Sebastian. Ciel se k nám otočil, nejdříve se podíval na Ichira. Podle jeho pohledu jsem posoudila že nás nechá být. Pak se ale podíval na mě, a změřil si mě pohledem. Bylo vidět, že o mě zná informace které dostal od někoho jiného že jsem já. Naštěstí šel dál.
Ichiro který stál za mnou, se pohnul a chtěl jít za ním. Chytla jsem ho za ruku, a hlavou jsem mu zakývala že ne.

'- Proč? Vždyť ho chceme sledovat.
- Ty to nevidíš, Ichi? On chce abychom ho sledovali. Má na nás něco připraveného.
- Hmm. Tak půjdeme zjistit, co to je, ne?
- Je mi líto, že máš tak nízký IQ. Neboj se, to bude dobrý.' poplácala jsem ho po hlavě a rychle jsem klusala z místa pryč, protože jsem věděla že jsem ho opět dopálila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Máš bankai?

BAN-KAI!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama